Vranov nad Dyjí - Řadu konfliktů při placení vstupného na vranovskou pláž lze po předchozích letech očekávat i letos. Vstupné na pláž vybírá totiž soukromá firma již před mostem spojujícím obec Vranov nad Dyjí a velká parkoviště s pláží, ale i chatovou osadou a hotely nad ní. Jak chataři, tak ani rekreanti se tak přes most nedostanou bez toho, aniž by museli zaplatit. A to i v případě, že vůbec na pláž nechtějí.
Přestože o změně vybírání vstupného jednal s představiteli obce Štítary, které most patří, i starosta Znojma, žádná změna se zatím nechystá. Systém vybírání vstupného na pláž ještě před mostem kritizují především chataři, ale i další rekreanti ubytovaní v okolí pláže.
"Výhodu mají občané Vranova nad Dyjí a Štítar, kteří platit nemusí. Ostatním je průchod účtován. Pouze neústupní a hádaví projdou bez finanční újmy. Požadavky chatařů, kterých je téměř čtyři sta a vydají tak za menší dědinu, jsou jednoznačné. Je třeba ze zákona dodržovat takzvané vydržené právo chatařů, to je zajistit bezplatný průchod k nemovitostem. Volný průchod je třeba zajistit i pro zdejší rekreanty," myslí si například místní chataři a podnikatelé bratři Jan a Petr Pátí.
"Takhle by lákání turistů vypadat nemělo. Když se třeba chceme jít projít z hotelu do Vranova, musíme za celou rodinu za přechod mostu tam a zpět zaplatit osmdesát korun. Ty jsme mohli utratit jinde. A obejít most je strašně zdlouhavé. Placení mýtného na mostu je podle mě ve středisku, které se tváří jako rekreační, unikát a trochu odrazuje od další návštěvy," doplnila Věra Helebrantová, která je s rodinou na dovolené v jednom z hotelů za pláží.
Nedávného jednání o změně systému vybírání vstupného mezi chataři, představiteli obce Štítary a provozující společností Camp Pláž se zúčastnil dokonce znojemský starosta Pavel Balík. "Jako starosta Znojma musím hájit zájmy jeho občanů. V tomto případě asi tří set padesáti majitelů chat, kteří ke svým nemovitostem nemají přístup, aniž by zaplatili. Jsem povinován hledat možná řešení a to v jednáních s představiteli obce Štítary a s Povodím Moravy," uvedl Balík.
Ani jemu se ale systém výběru vstupného na pláž ještě před mostem nezdá ideální. "Já si myslím, že podnikatelský subjekt by měl zastřešovat aktivitu, kterou nabízí. Ne to brát všechno šmahem. Jestliže někdo přechází přes most a nechce nabízené aktivity soukromé firmy využít, měl by mít možnost přejít bez placení. Pokud pak zajdu na pláž a využiju služeb, rád za ně zaplatím. Pokud ale jdu jen k někomu na chatu, tak nevidím důvod, proč bych měl za přechod mostu platit. V nynější podobě mi to přijde zvláštní, každý by měl mít přístup ke svým nemovitostem zdarma. Představitelé obce a Campu Pláž mají zatím jiný názor. Ale řešíme to," nevzdává se starosta Znojma.
Štítarští radní hájí vybírání vstupného ještě před mostem vysokými náklady na jeho údržbu. Most sice patří obci, ta jej ale právě kvůli drahé údržbě pronajala společnosti Camp Pláž, ve které má sama jednapadesátiprocentní podíl. Jen za nátěry společnost vloni zaplatila přes tři sta tisíc korun. "Pro chataře jsou určeny permanentky, takže by se neměli cítit ukřivděni. Jestli se ale vedou nějaká další jednání ohledně vstupu na most, to nevím," uvedl místostarosta Štítar Jan Hevera. Starosta obce a současně jednatel společnosti Camp Pláž Oldřich Veselý, který je o věci detailně informován, je nyní dlouhodobě nemocný a má vypnutý mobilní telefon.
Ředitel společnosti Camp Pláž Ladislav Křikava však tvrdí, že ceny vstupného na vranovskou pláž a tedy i na most, zůstanou po celou letošní sezónu zachovány v loňské výši. "Občané trvale žijící ve Vranově nad Dyjí a Štítarech mají vstup zdarma. Ostatní si mohou zakoupit permanentní kartu.
Bude to platit celou sezónu," potvrdil Křikava.
DANIEL SMOLA, MF DNES
Ceny vstupného na pláž:
Jednorázové vstupné na jeden den (v Kč):
- do šesti let - zdarma
- 6-15 let - 5
- nad 15 let - 15
Permanentní karta na jeden týden (v Kč):
- do šesti let - zdarma
- 6-15 let - 20
- nad 15 let - 70
Celoroční karta pro chataře s uvedeným číslem chaty pro neomezený počet lidí - 500 Kč
Předneseno bratry Janem a Petrem Pátými na 14. Cestách v roce 2001 Podle přednášky a archivních materiálů bratří Pátých zpracovali a doplnili Květoslava a Jaromír Polákovi
Vranovská přehrada se v roce 2002 ve zdraví dožila 68 let. Od samého začátku její hladinu brázdily lodě. Ty malé, veslice stavěl vranovský stolař pan Taš. Velké vlastnil pan Prchal, Plavební klub Národní jednoty a Klub českých turistů. Při organizaci turistiky jim pomáhal i Vranovský okrašlovací spolek. Osobních lodí, jichž bylo na přehradě před válkou osm, vozily turisty od přehradní zdi až k bítovskému zámku.
Jak to bylo na vranovské přehradě s plachetnicemi? Vzpomíná RNDr. Ivo Mareš ze Znojma a MUDr. Jiří Navrátil z Brna: "První plachetnicí na přehradě byla Myriam Františka Špilara. Dovezl ji několik let po válce. Plavba na této lodi byla pro nás natolik inspirující, že další loď koupil pro svého syna Erika i dentista Žídek z Vranova. První jachtklub jsme založili v roce 1948 u znojemského Sokola..." Mezi zakládající členy Klubu patřili Ivo Mareš, Aleš Klempa (oba studenti znojemského gymnázia) a Václav Šašek. Na slavnostním křtu, kterého se zúčastnila i místní honorace, dostala loď jméno Sokolice. V těchto letech plula po přehradních vodách i velká kajutová plachetnice zakoupená Františkem Koukalem od švédského vyslance Nicholsona. Ta dostala v roce 1948 motor a stal se z ní proslulý Pramen, který rozvážel potraviny chatařům v povodí celé přehrady.
V roce 1951 pluje po přehradě jóla 15 m2 tzv. Vanderjola. Mezi majitele patřili plavčíci z plážové plavčíkárny Trinidad, především Franta Špilar, Fricek Štýdl a Ivo Mareš. Byla to zlatá léta. Kamarádství bylo nade vše a ke štěstí stačila hospůdka Santa Pueblo, slunce, voda a hezká děvčata... Do plavčíkárny Trinidad chodívali i kapitáni velkých vranovských lodí a občas tam zavítal i pan hrabě Mníšek z vranovského zámku, který se v porevoluční době stal lesním dozorcem. Pak se kluci od vody rozprchli po světě, ale na krásné zážitky, které pod bělostnými plachtami na přehradě prožili, určitě nikdo z nich nezapomněl.
Jeden z party prvních doplul i za modré horizonty. Byl to František Špilar. Patřil nejen k zakladatelům jachtingu na vranovské přehradě, ale i k zakladatelům námořního jachtingu. V roce 1962 vyplouvá s jachtou Pasát spolu s brněnskými jachtaři na první plavbu v poválečném československém námořním jachtingu na Černé moře. O rok později pluje s Dušanem Vaculkou kolem Balkánského poloostrova. V roce 1964 kupuje Pasáta a svoji plavbu po Středozemním moři končí ve španělské Barceloně. Pasáta v roce 1966 prodává bratrům Pátým a v roce 1969 emigruje na americký kontinent. Celý život pluje po mořích a toulá se po světě. František Špilar zemřel 15. května 1990 na ostrově St. Thomas v Karibském moři, kde je také pochován.
Osudy vranovského jachtingu byly vždy spjaty s brněnskou přehradou. Tam se jezdívalo pro rozumy, tam se kupovaly starší a rozestavěné lodě, které vytvořily první část vranovské flotily plachetnic. Zpočátku to byly opět vanderjoly, později jóla 22 m2 pana Zelníčka. Bratrům Pátým přestavěl veslovou jólu na plachetnici jejich otec. Teprve v roce 1961 dovezli z Brna první plachetnici třídy Star, se kterou v roce 1976 vyhráli krajské přebory. Star dostal jméno Manta a stal se první z flotily těchto lodí, které se pomalu přesunuly z brněnské přehrady na "Moravský Jadran". Dnes, doplněny novými laminátovými superloděmi, tvoří v jachtklubu YC - Znojmo největší českou flotilu a téměř pravidelně získávají členové tohoto klubu titul mistrů republiky.
Vraťme se ale do historie tohoto krásného sportu. V roce 1951 bylo v Jihomoravském kraji šest jachtařských oddílů, z toho 4 v Brně a po jednom ve Znojmě a v Lednici. V roce 1961 bylo na osmi vodních plochách již 13 klubů a v roce 1966 jsou jihomoravským sportovcům uděleny již první tituly mistrů sportu. Mezi prvními byl Boris Železňák a Eva Rabasová (Spartak ZJŠ Brno).
V roce 1966 začala u Krajského výboru ČSTV pod vedením již zkušeného mořeplavce Dušana Vaculky pracovat Komise námořního jachtingu. Nové oddíly námořního jachtingu vznikají v Břeclavi, v Prostějově a ve Znojmě. Nové lodě pod československou vlajkou začínají vyplouvat na moře. V roce 1967 je to s/y Horizont a s/y Albatros (typ Lightcrest) postavené v Prostějově. Jejich první československou plavbu přes Atlantik sponzoroval Slovenský státní film a výsledkem filmařské práce byl i celovečerní film "Stroskotáme zajtra".
Jachtaři se chtěli po vzoru Alana Bombarda živit pouze dary moře, ale několik stovek mil za Kanárskými ostrovy jim hlad nedal a obsah zapečetěných krabic s potravinami skončil ve vyhladovělých tělech jachtařů. Posádka ve složení K. Hašek, I. Klempa, A. Coufal, J. Svoboda, D. Plichta a K. Skřipský odvedla dobrý sportovní výkon. Po 32 dnech plavby přistály obě lodě na ostrově Martinik v Karibském moři.
Ve stejném roce po předcházející menší plavbě na Jaderském moři vyplouvá z Bratislavy tentokráte již znojemská jachta Pasát na plavbu kolem Evropy. Na její palubě jsou bratři Pátí, Jar. Hála, Josef Dvořáček z Ostravy a redaktoři časopisu Signál. Jachta vyplula z Bratislavy po Dunaji k Černému moři, zavítala k maloasijskému středomořskému pobřeží a po obeplutí evropského kontinentu se po Labi vrátila za 143 dnů, kdy zdolala 5.422 námořních mil, do Prahy. Posádky obou průkopnických plaveb z Prostějova i ze Znojma obdržely čestné tituly mistrů sportu.
S pootevřenými okny do světa, které přineslo Pražské jaro, se začalo v našich zemích se stavbou dalších námořních lodí. Mezi těmi velkými byl brněnský s/y Martin a znojemský s/y Zlatý roh.
Ocelový trup Martina (L-15,33, LWL-10,52, B-3,50) byl postaven podle polské dokumentace za pomoci gen. Václava Dvořáka pod vedením ing. Gustava Morávka v loděnicích v Komárně. Jméno Martin dostal na počest svého hlavního investora - Závodu všeobecného strojírenství v Martině. Brněnské jachtařské oddíly se zalekly dodatečných investic a tak nezbývalo nic jiného, než založit novou tělovýchovnou jednotu TJ - námořní jachting Brno. Loď byla v roce 1984 spuštěna na vody brněnské přehrady. Tehdejší politická situace po několika jachtařských emigracích přestala opět námořnímu jachtingu přát, a tak byl Martin po roce 1985 s těžkým srdcem brněnskými jachtaři prodán. Dnes pluje po evropských mořích a na své palubě vozí turisty.
Další velkou lodí, která byla postavena o něco později v letech 1970 - 1980 byl znojemský Zlatý roh (L-15,80, LWL-11,68, B-4,05). Stavba ferrocementové lodě trvala 10 let. Luxusní interiér doplňovala i malá sauna. V červenci 1980 byla loď spuštěna na vody Vranovské přehrady. Při všech plavebních zkouškách obstála znamenitě. V letech 1982 - 1988 na pěti plavbách po Černém a Středozemním moři absolvovala s posádkou do dvanácti osob více jak 6.000 námořních mil. Ferrocementové lodě na světových mořích stále plují. Oproti lodím laminátovým, které trápí osmóza - koroze skelného vlákna a lodím železným s korozí, tyto lodní trupy nemají větší problémy.
Po roce 1990 se situace v námořním jachtingu zcela změnila. Vycestování přestalo být problémem, ale "v porevolučním kvasu měli lidé málo času". Od pracovní vytíženosti se dovedl odpoutat brněnský Oldřich Karásek, který se svojí lodí s/y Argo v roce 1989 - 1990 doplul do Austrálie. V roce 1992 na lodi s/y Bóra II stavitele Dušana Vaculky opět pluje O. Karásek přes Atlantik. Této skupinové plavby se zúčastnila na počest objevení Ameriky i další brněnská loď s/y Thalasa s posádkou z TJ - Lodní sporty. Oproti ostatním lodím se Thalasa po absolvování 14.444 námořních mil vrátila do Brna.
V roce 1994 vyplouvá ze Znojma Jiří Albrecht na osmimetrové replice Sprey - s/y Libera na plavbu kolem světa. Svoji cestu úspěšně ukončil po sedmi letech v roce 2001 ve středomoří. Souběžně s loděmi s/y Horizont a s/y Albatros postavil v letech 1966 - 1967 brněnský jachtař Jarda Dřevo s/y Galateu (typ Lightcrest). Po několika plavbách na Středozemním moři ji zakoupili potápěči z brněnského klubu Lachtan a tam ji objevili bratři Pátí. Trup krásné plachetnice v roce 1995 rekonstruovali a v letech 1996 - 1997 s ní absolvovali plavbu přes Atlantický oceán. Přeplavbu z capverdského Mindela na Martinik zvládla loď pod novým jménem s/y Pasát II za 24 dnů. Po několika plavbách v Karibském moři byla loď prodána.
Ve výčtu plaveb jihomoravských jachtařů není možné zapomenout na plavby ing. G. Morávka, M. Křenka, Fr. Novotného, manželů Jíchových, M. Záhorského, J. Formánka či na závodníka Fr. Pastyříka, který na překrásné s/y Magice zvítězil na řadě závodů v Polsku i v bývalé Jugoslávii. Na 150 hlášených plavbách uveřejněných na internetových stránkách jachtklubu Vranovská přehrada (http://YCVP0735.webz.cz) absolvovali jihomoravští jachtaři v letech 1962 - 2000 více jak 150.000 námořních mil.
Zvláštní kapitolu námořního jachtingu vytvořil Rudolf Krautschneider. Narodil se za války ve Vídni a ve třech letech se s maminkou přestěhoval do Znojma. Se svojí první lodí s/y Vela doplul v roce 1976 na Shetlandy. O tři roky později již s novou jachtou s/y Polka doplul na Špicberky a v roce 1981 - 1983 na Falklandy. Jeho další lodí byla s/y Polárka, se kterou absolvoval spolu se dvěma kamarády plavbu kolem Antarktidy. V současné době pluje s s/y Viktorkou postavenou ve stylu korábů z doby mořeplavce Magalhaese a s s/y Polárkou na plavbě kolem světa, která jak sám Ruda říká: "...nikdy neskončí!".
V několika stránkách textu lze velmi těžko vystihnout nadšení mnoha jachtařů a stavitelů lodí pro tento krásný sport, který je spojen s romantikou, s uskutečněním dětských snů a hlavně s cestovatelstvím. V minulém režimu se lehce stavěly lodě, ale těžko se na nich vyplouvalo na moře. To, co bylo cílem se mnohým stavitelům nepodařilo. Při stavbě svých lodí zestárli a na moře nevypluli. Po roce 1990 se situace v námořním jachtingu zcela mění. Jachtaři vyplouvají na plavby po všech mořích světa. Na delší nekomerční plavby se však stále vydávají jen ti skalní a nemusí být ani příliš bohatí, tedy tak, jak to dělají Ruda Krautschneider, bratři Pátí, Olda Karásek, Jiří Albrecht a další.
Lodní doprava na Vranovské přehradě byla zahájena téměř národní slavností 11. července 1934. Tehdy začala motorová osobní loď J. Máša (později Brno) provozovat osobní lodní dopravu na pravidelných lodních linkách.
Plavba na Moravském Jadranu začínala po roce 1934 loděmi s malou kapacitou cestujících.
Stát pomohl zřizovatelům výhodnými pronájmy pobřežních pozemků a později i finančními dotacemi...
Vranovská flotila, třetí největší v bývalém Československu, měla v období let 1934 - 1992 18 lodí, které přepravily miliony turistů. Největší z nich byla luxusní Moskva s kapacitou 250 osob. V roce 1996 byla prodána do Prahy a stala se pod jménem Moravia nejúspěšnější lodí vltavské flotily.
Od doby kdy na hladinu jezera vyplula první loď Máša s 55 pasažery na palubě uplynulo 67. let. Z 18 lodí, které brázdily přehradní jezero zůstal prám Znojmo, bývalé plavidlo vodní lanové dráhy přes Švýcarskou zátoku. Po zrušení Okresního podniku Rekreace v roce 1989 se prám bezútěšně toulal po přehradě a měnil majitele. V roce 1999 loď zakoupili bratři Pátí ze Znojma a přestavěli ji na zadokolesový mississipský parník. Loď dostala v letošním roce koleso, komín i kormidelnu. To se již změnil názor úřadů na osobní lodní dopravu a snahou Okresního úřadu ve Znojmě, obcí Vranovska a Bítovska byla plavba na Vranovské přehradě opět umožněna.
I když bylo v tisku proklamováno, že tolik žádaná lodní doprava bude zahájena v roce 2000, nepodařilo se záměr osvícených úředníků prosadit ani v roce 2001.
Úřednický m o l o c h, který v roce 1992 lodě z Vranovské přehrady vyhnal stále vítězí nad upřímnou snahou lodní dopravu na přehradu opět vrátit. Poslední rozhodnutí z června t. r. o tom, že bude rozhodnuto až za 3 měsíce nedává naději, že doprava na Vranovské přehradě bude v prvním roce 3. tisíciletí obnovena. Ze 4 žadatelů o koncesi ze Znojma (mimoznojemští renomovaní přepravci nemají pro zřejmou prodělečnost o tuto službu rekreantům zájem) se zatím pravděpodobně aktivně připravují pouze bratři Pátí ze Znojma. V letošním roce v den 67. výročí zahájení vranovské plavby zahájí zkušební plavbu s elektrickými motory. Akci Jachtklubu Vranovská přehrada a Kruhu přátel vranovské plavby podpořila Tiskárna Sládek ze Znojma vydáním 2000 pohlednic s obrázkem nejen parníku Znojmo, ale i s první lodí vranovské flotily J. Máša.
V den výročí zahájí osobní lodní dopravu na Vranovské přehradě i motorová loď s elektrickým motorem "Shark" (žralok) 12 osob doveze na Bítov za 2 hodiny, ale dovede tuto trasu zvládnout i za pouhou hodinu. Shark jistě nemůže nahradit parník Znojmo s kapacitou 75 cestujících, ale i menší lodě přispějí, jak řekl vranovský starosta Roman Watzinger, k obnově turistického ruchu. Zájemcům bude Shark půjčován i s posádkou. Svůj mateřský přístav má u parníku Znojmo v Marině ve Švýcarské zátoce, kde je půjčovna plachetnic.
Specialitou nové půjčovny lodí jsou plavby pro cyklisty i se zajištěním přepravy kol a řada dalších aktivit.
Většina z nás věnovala jachtingu značnou část svého života a každý, v rámci svých možností, přispěl i k jeho rozvoji. Byly to nejen bílé plachty, které nás okouzlily, ale i kamarádství a radost z tvoření. Vždyť většina z nás si své lodě také postavila.
Nový oddíl byl založen 6. dubna (za dva dny to bude už - nebo teprve? - rok), zaregistrován Ministesrstvem vnitra a Jachetním svazem a bylo mu přiděleno číslo 0735. Na prvé valné hromadě byl zvolen výbor oddílu a bylo rozhodnuto, že nový jachtklub ponese název Jachtklub Vranovská přehrada.
Pod vlajkou Jachtklubu YCVP bylo v roce jachtařského milénia naplánováno a úspěšně zrealizováno mnoho zajímavých akcí.
15. dubna - Odemykání Dyje ve spolupráci s klubem Neptun
4. 5. - 15. 10. - Výstavy fotografií a materiálů Vranovská plavba 1934 - 1992, Lodě a přístavy v prostorách Městského úřadu ve Znojmě, dále pak ve výstavních síních obecních úřadů ve Vranově nad Dyjí a Bítově. Materiál byl předán do odborných fondů Jihomoravského muzea.
22. května - Společenský večer na prámu Znojmo spojený s degustací vín a soutěžemi o nějkrásnější obloženou mísu.
27. května - Jachtařský den pro děti a dospělé u příležitosti MDD 2000 Úspěšná akce oddílu, kdy cca 50 malých dětí v doprovodu rodičů soutěžilo v malování obrázků s jachtařskou tematikou, vázání námořních uzlů a veslování. Odměnou jim pak mimo klubových diplomů byla projížďka na jachtách našich členů i s odborným výkladem. Tímto zajímavým programem bychom chtěli začít s výchovou a založením skupiny mladých jachtařů.
24. června - Jachtařský potlach na prámu Znojmo a v restauraci U převozu Zajívamé vyprávění Ivo Mareše o historii a počátcích jachtingu na naši přehradě. Promítání videofilmů s jachtařskou tematikou.
29. července - Závod Znojmia Cup - CTL 0739, rozhodčí Antonín Hadroušek První kontrolní závod jak umíme a jak nám jezdí naše lodě. Zúčastnilo se 12 lodí ve dvou třídách. Vítězem třídy Atol se stala posádka Petr Kuča - Helena Kučová. Vítězem další kategorie Petr Koziel st. - Petr Koziel jr.
12. - 13. srpna - Vranovská "Čtyřiadvacítka" - CTL 0740, rozhodčí Rudolf Pavka Závod o nejvyšší počet ujetých kilometrů, také vyzkoušení si časově náročné plavby. Škoda jen, že podmínky k závodění ze strany úřadů byly natolik zpřízsněny, že se plavba omezila jen na okruh jezera (kontrola říční policie, dosud nevyřešena otázka postihu). Vítězem se stala posádka Jiří Fetterle - David Fetterle.
23. - 24. 9. - Modrá stuha Vranovské přehrady - CTL 0741, Rozhodčí M. Růžička Obnovení populárního jachtařského závodu. K soutěži přijely i 4 lodě z YC Znojmo. Vítězství si odnesla posádka Igor Štěrba - Jiří Tancer.
21. října - Zavírání Vranovské přehrady Vzhledem k stavebním opravám Vranovského břehu byla svážnice mimo provoz a naše "lodní flotila" se k tomuto dni zúžila na dvě lodě. Obě úspěšně absolvovaly plavbu k Bítovu a zpět a tak pro tento rok Vranovskou přehradu uzamkly.
25. listopadu - Celostátní setkání přátel moravského námořního jachtingu Přijeli k nám známí mořeplavce jako jsou Znojemský rodák Rudolf Krautschneider, kapitáni Jaroslav Třešňák a Jiří Korytář. Všichni své zajímavé vyprávění doplinili videozáznamy, které se promítaly na obrazovce 3 x 2 m. Je samozřejmostí, že o své zkušenosti s mořskou plavbou se podělili i naši členové bratři Pátí. Sektání bylo zakončeno ochutnávkou vín, bylo velmi dobře hodnoceno, stane se tradičním a bude určitě součástí společenského života města Znojma.
Náš klub rovně navázal na tradici slavných vodáckých plesů. Zorganizoval svůj první jachtařský ples, který se natolik líbil, že měl pokračování u Ivo Mareše. Mlsné jazyky přítomných úspěšně uspokojila hostitelka Jiřina Schlaizová. Oddíl chystá na konec března Námořnický jachtařský bál.
Součástí klubu je Kruh přátel Vranovské plavby, jehož cílem je navrátit naší přehradě, které se ne nadarmo říká Moravský Jadran, kouzlo moře a přístavů. Základnou dobrého kolektivu jachtklubu je "Marina" bratrů Pátých. Tato poslední loď Vranovské flotily - prám Znojmo - bude přestavěna na kolesový parník a i nadále ponese jméno našeho okresního města.
Činnost klubu byla dokumentována i ve sdělovacích prostředcích. V regionálním i celostátním tisku bylo v roce 2000 publikováno 16 zpráv. Český rozhlas odvysílal 10 relací, Čt2 a Čt Brno sedm relací. Vždy se zde hovořilo nejen o jachtařských akcích, ale i krásách našeho města.
Mezi členy klubu se staly populární tzv. jachtařské středy, kdy se pravidelně scházíme v Holandské hospůdce U námořníka nebo ve sklípku MVDr. Ládi Kulíška. Zde se nejen veselíme, ale vymýšlíme další zajímavé akce a také besedujeme o našem krásném sportu.
Jachtklub Vranovská přehrada propaguje svoji činnosti i prostřednictvím internetu. Této práci se věnují především naši členové Antonín Hadroušek a PeaDr. Jaroslav Štefanik.
Těšíme se na vás v roce 2001!