Menu   úvod
  dokumenty YCVP
  aktuálně
  stalo se
  kalendář akcí
  příjezd na Vranov
  orientační plánek pláže
  galerie lodí
  bazar
  informační materiály
  seznam námořních plaveb
  kontakt
  video kanál
  odkazy

 

 
Aktualne v YCVP0735


Milí kolegové, přátelé!
Všechno nejlepší v novém roce 2020, hodně štěstí, stálé zdraví, příznivý vítr, dostatek vody pod kýlem nejen na přehradě, ale i v životě Vám všem
přeji za celý Výkonný výbor YCVP.
Miroslav Švéda, prezident YCVP.

Starý rok končí, tak ať je ten nový ve všech směrech lepší!




Druhá adventní plavba
podmínky: 8. prosince, 2019
vítr: JZ, 4m/s - nárazy: 7m/s
teplota vzduchu: 8°C, pocitová: 5°C, jasno
teplota vody: 4°C
výška hladiny: 341,29 m n.m.

Náš jachtklub, je především společenstvím vztahů a přátel. Těšíme se na každou možnost být spolu a vážíme si toho.
A adventní čas, adventní neděle už tradičně, nám takovou možnost nabízejí. Plavba na palubě Calypsa v této době má neopakovatelné kouzlo. Je jedno zda je to první či čtvrtá plavba, vždy jsou spojené s uložením zapálené adventní svíce na místo zvané Skalka, nedaleko přehradní hráze.
Není jedno, když nemáš s kým a hlavně na co vzpomínat.
A když se sejde více náhod, je oslava šedesátýchsedmých narozenin jednoho z nás, Lojzy Hnila, přímo dar z nebes, za který by se nemusel stydět žadný křesťan.
Na druhou adventní neděli se nás sešlo dvacet. Překrásné polední sluníčko, přímo vybízelo k procházce po pláži a tak jsme se rozdělili na skupinu na Calypsu plující ke Skalce a na pěší maratonce.
Z vody jsme si navzájem zamávali s těmi co došli na hráz, zapálili druhou adventní svičku a vrátili se do jachtecu.
Sluníčko hřálo a rozveselovalo všechny gratulanty Lojzíkových narozenin až do západu, což jest v tuto dobu zvláštní. Asi to tam nahoře bratři Pátí vidí a zařídili nám výjimku.
Bylo to hezké zastavení běhu času. Pohlazení na duši a ohlédnutí, že jsme ten rok 2019 nepromarnili.
- Lad.K


Opět budeme jásat
Přijďte se pobavit 1. února 2020 v prostředí, kde dobrá jachtařská parta a hudba Jardy Moravce jsou zárukou toho, že "všechno je možné" (viz letité svědectví z minulých bálů na tomto webu).
Vyplouváme v 19hodin.
Upozornění pro případné zájemce: počet míst ve vinárně je omezený.

Info a prodej vstupenek: - veterina Ládě Kulíška na Kramářské, mob/ 603 786 756, nebo mail/ lkulisek@club34.cz
Předprodej vstupenek končí 20tého prosince.

- srdečně zve plesový výbor YCVP -


Poslední brigáda - tečka za létem
Komentář k fotkám z naší poslední letošní podzimní brigády, by se taky dal nazvat: „Sloní paměť, minulá předsevzetí a letošní účtování“.
Jako začátek pohádky - Kdysi dávno před 10 lety, Ivo Mareš ( letos to je 10 let co umřel 3.září 2009), vzal tužku a kreslili jsme si u nás různé nápady o budoucí podobě jachtecu. Vycházeli jsme z nutnosti, vzdát se staré maringotky a sehnat mobilhajm .
U mobilhajmu jsme načrtnuli terasu. Výhled z ní, měl navozovat představu rozhledu z paluby zaoceánského parníku. Nad mobilhajmem měl být stěžeň s vlajkoslávou.
Nápadů přibývalo...až posledním byl: „Měly by nad námi čnít komíny, jako na Titaniku, tak to by byla teprve velká pecka". Titanic měl vlastně jen tři funkční a čtvrtý byl pro monstrozní vzhled. A proč jsem si na to vzpomenul právě teď?
Došlo totiž na naše tehdejší slova. Malý komínek jsme kvůli vzhledu měli do nynějška na dřevce, ale dnes jsme ho nahradili opravdovým, nerezovým, pětimetrovým komínem, tyčícím se nad jachtecem.
Napojili jsme ho na kouřovod od prasopeče a hned jsme si ho vyzkoušeli.
Funkce je stoprocentní!
A hned je to jako v té písničce:
..v podpalubí Eman přikládá,
na lodi je fajn nálada.
Komín kouří a stavitelé jásají!

autorem rozsáhlé FG je Mgr. Emanuel Briestenský

A k samotné brigádě:
datum: 16. října
teplota vzduchu: 9°C /pocitová 6°C
teplota vody: 7°C
vítr: 6 m/s, nárazy 28 m/s
výška hladiny: 341,68 m n.m.

Bezva parta. Dokončili jsme všeobecný úklid, pořezali jsme a naštípali dřevo, vymetli a odvezli listí. Děvčata pod velením Martičky vypulírovaly mobilhajm .
Ve 14 hodin následoval slavnostní oběd jedenadvaceti správně vyhládlých brigádníků. Po pochvale od presidenta se s radostí snědlo osm kačen s Ivánčiným domácím zelíčkem .
A nenašel se ani jeden dietář!
- Ladislav Kulíšek -


Jachtec na cestách - Tösen proplouvá zdymadly..
Tösen vyrazila na cestu z Vranovské přehrady, kde jsme ji léta vídávali u našeho mola. Zákaz spalmotorů však i pro ni znamenal "zákaz pobytu" a tak vyrazila do světa.
Člen našeho jachtklubu, kapitán Ivan Jirout nám nové prostředí přibližuje: "Tösen nyní pluje po Vltavě. Je to taková malá připomínka, že se dá plout i jinde, nežli na Vranclu".

Protože Tösen zimovala v Písku a jak je všeobecně známo, na Vranov nesmí, přímo se nabízelo přemístit ji na Labe po kýlu. Přece nebudu vozit loď po silnici, když to není nutné. Navíc se podíváme do míst, kde jsem zamlada plul mnohokrát na kanoi trasou z Lenory do Prahy a uvidíme vychvalovanou, nově vybudovanou horní vltavskou cestu.
Dávali jsme na vodu v přístavu v Českém Vrbném pomocí jeřábu, protože spádnice má na nájezdu konstrukční zlom a dlouhou soupravu bychom určitě poškodili. Po denním odkladu z úterý na středu 29. 5. 2019 kvůli počasí jsme se spolehli, že ve středu odpoledne má trvalý déšť ustávat a od čtvrtka má být již hezky, což se nakonec vyplnilo.
Hned u výjezdu z přístavu jsme prokomorovali jez a poměrně úzkým korytem s břehovými listnatými porosty dopluli do Hluboké. Tam jsme se další komorou, která je hned vedle nového přístavu, dostali do delší zdrže Hněvkovické přehrady. Tady se již Vltava zařezává mezi zalesněné kopce, které vypadají zatím kůrovcem nenavštívené. Měli jsme v plánu stihnout ještě proplout dvě komory – Hněvkovice přehradu a Hněvkovice jez a končit den v Týně nad Vltavou, ale probíhající cvičení hasičů na dolní vodě Hněvkovické přehrady a tudíž zavřená komora tento plán zhatila.
Druhý den ráno již za sluníčka doháníme zpoždění, komorujeme obě komory – mimochodem, Hněvkovická komora je s výškou 15 metrů druhá nejvyšší komora u nás a proplouváme Týnem n/V. Obdivujeme nádhernou historickou výletní loď Pálavu (původní hamburskou barkasu), prohodím pár slov s kapitánem a plujeme dál. Za Týnem nás příjemný komorník proplavil na vodu nádrže Kořensko. Ta je poměrně krátká. Hned na jejím začátku se zprava vlévá Lužnice, kam zamíříme na krátkou kilometrovou poznávací návštěvu, aby Tösen okusila i jinou vodu. Hloubka začíná však brzo stoupat, tak se rychle vracíme na původní trasu. Hned za levým obloukem komorujeme a kolem poledne jsme na Orlíku! I když to ještě dlouho není znát, řečiště je stále úzké, oba břehy kopcovité a zalesněné, celkem liduprázdné a kolem nás pěkná příroda. Ve dvě hodiny odpoledne zastavuje na chvíli v Podolsku, uvaříme oběd a zhruba po hodině pokračujeme dál. Údolí se prohlubuje, okolní kopce střídají strmé skály a naskýtá se podoba s Vranovem. Podplouváme Zvíkovský most, dva oblouky a před námi je na skalním ostrohu majestátní hrad Zvíkov. Toto královské sídlo tvořilo ve své době silný a luxusní opěrný bod přemyslovské moci proti jihočeským Vítkovcům. Nezastavujeme, hrad známe, ale musíme udělat krátkou návštěvu na zleva přitékající Otavě. Pár fotek hradu z otavské strany a zpátky na Vltavu. Za Zvíkovem se Orlík pomalu rozšiřuje a dává znát, že je opravdu vodní nádrží. Teprve zde, kolem Žďákovského mostu začínají mít smysl plachetnice, i když jsme pod plachtami viděli pouze jednu. Ostrou šikanou levá-pravá míjíme zámek Orlík a po hlavní vodní ploše cca 500 m široké se s večerem blížíme k hrázi. Dáme Tösen na kotvu v Trhovkách, uvaříme večeři a vypijeme narozeninové burgundské.
Ráno třetího dne začneme tím, že zavoláme na hráz Orlíku, ale ne komorníkovi, ale výtaháři. Přehradní hráz se překonává výtahem na kolejích. Klec sjede do vody, loď do ní vpluje, vyváže se aby zůstala vzpříma a klec vyjede z vody. Loď si sedne na kýl a výtah po kolejích, tažen lanem překoná výšku hráze (u hráze jsem měl pod kýlem hloubku 69 m). Dole sjede do vody a hurá, jsme v Solenici na Kamýku. Je znatelný rozdíl teplot ovzduší mezi rozlehlou horní vodou a spodní studenou vodou ze dna přehrady, sevřenou mezi vysoké skály. Kamýk je krátká a úzká nádrž s několika oblouky mezi zalesněnými kopci. Brzo proplavíme komorou a jsme na Slapech. Stejně, jako na Orlíku je začátek přehrady úzký a neliší se od koryta řeky. Začíná zde již být vidět osídlení, vesnice a chatové osady. Slapy už nejsou sevřeny skálami a vysokými kopci, každé volné místo je buď zastavěno chatami, nebo slouží jako vývaziště pro nesčetné houseboaty. Míjíme rekreační místa známá již z minulých dob, např. Živohošť. Na vodě stejně, jako na Orlíku potkáváme minimum lodí, na prstech obou rukou bychom je spočítali. Na Slapech je hodně žlutými bójemi vyznačených míst, u břehů pro plavce, ale i na volné vodní ploše pro lyžaře či skůtry. Je třeba dávat pozor, i když plavce jsme viděli jednoho a skůtr žádný. Chceme spát na Slapech, tak u Měřína hážeme kotvu.
Čtvrtý den doplujeme zbývajících pár kilometrů po hlavním jezeře ke hrázi a cestou vidíme policejní zásah proti „zločinci“, který jel v kluzu, asi blízko břehu, či blízko mariny, která je hned za obloukem, zpoza něhož se vyřítil. Překonání Slapské hráze je také neobvyklé, převáží tady silniční vlek za traktorem běžným způsobem. Do vody, naplutí, uvázání, převoz po silnici, zpátky do vody, poděkování řidiči a pryč. Takže jsme na Štěchovické přehradě, kde před zatopením kráčeli dějiny vorařů a trampů. Tady si už musíme dávat pozor, z úzkých oblouků se může vynořit výletní osobní loď, sem se už z Prahy dostane. Míjíme osadu Ztracenka a už jsme zase u přehrady. Prokomorujeme naší nejvyšší dvacetimetrovou komoru a jsme v předposlední zdrži, Vranské. Tady jsme už úplně v civilizaci, napravo Hradišťko, pod ním Davle. Zprava přitéká Sázava, tak opět kousek na návštěvu a hlídat hloubku. V Davli je už znatelný pokus o plavbu jiných lodí, ale uvědomujeme si, že je 1. červen – den dětí, čímž se sporadická aktivita vysvětluje. Podplouváme slavný davelský most, kde američané točili v roce 1969 válečný film Most u Remagenu (a již zde přítomní Rusové mysleli, že jde o opravdovou vojenskou akci). Vpravo je Vrané nad Vltavou a předposlední komora. Je poměrně vysoká a vyznačuje se tím, že kromě pacholat na hraně nemá žádné další použitelné vázací prvky. Takže v rozporu s předpisy se držíme žebříku. Pod Vraným teče řeka úzkým a mělkým korytem, proud je znatelný a má velký vliv na kormidlování. Vlevo míjíme Zbraslav. V Lahovicích se zleva vlévá Berounka, tak se ještě zajedeme podívat do velkého nákladního přístavu, kde se nic nepřekládá a slouží jako odstavné parkoviště pro kamiony. Poslední komora v Modřanech, potom ještě zbývá prokličkovat mezi právě probíhajícími veslařskými závody (malá plavidla bez vlastního strojního pohonu - mají přednost a nekompromisně ji vyžadují) a po půl páté končíme ve smíchovském přístavu tuto etapu České Budějovice – Praha. Upluto 185 km v čase středa 15:00 – sobota 16:30. Počet motohodin 23, průměrná rychlost 8 km/hod. Dále nás čeká ještě etapa Praha – Týnec nad Labem, ale to zase příště.

Pardubice 9. 6. 2019
Ivan Jirout


Jak jsem se stal Cháronem
Někdy koncem června letošního roku se mě jen tak mezi řečí zeptal jeden známý, takto pražský kapitán osobní plavby.
Co děláš o prázdninách? Já, nic zlého netuše, jsem odpověděl – nevím , asi nic. A myslel jsem to v duchu, že nejedu do Kalifornie, ani do Ohňové země, do Arktidy, nebo tak něco. A bylo: budeš jezdit na Lipně s přívozem, zněl rozkaz. A já to slíbil s tím, že vždycky můžu ochořet, budou mě bolet záda, nebo zuby, bůhví, co bude………..
Netrvalo čtrnáct dní a byl jsem požádán, abych tedy v neděli přijel na Lipno převzít loď, že od pondělí jezdím. To už by byl podraz odmítnout, tak tankuju auto a mířím do Hrdoňova, kousek od Frymburku.
Setkání na místě v pořádku, krátký zácvik ve vybavení a ovládání lodě, rychle pochopit vydávání lístků, ceník a každodenní vyúčtování….. a jsem v tom sám.
Co nevím, s tím si musím poradit za pochodu a hlavně dobře. Ubytování, jídlo, ostatní personál ...……
Hrdoňov je maličká vesnice, či spíš jen pár chalup v zátoce na levém lipenském břehu. Dominatou je hotel Fontána, kterému přívoz patří a je součástí jeho provozu. Převáží zejména cyklisty, nebo pěší turisty na druhý, pravý břeh do bezejmenné zátoky pod vrchem Vítkův kámen. Pravobřežní silnice vede z Frýdavy do Kyselova.
No a potom jsem už jenom jezdil a jezdil a jezdil. První ranní plavba v 9 hod, zpátky v 9:25, další v 10, zpátky v 10:25 a tak až do 18:00, tedy zpátky poslední 18:25.
Oběd musím stihnout mezi jízdami, žádná přestávka není. Odjezdit odpoledne, vyvázat na noc, uklidit loď, vyúčtovat a večeře. Jedno pivo po večeři a upadnu do kanafasu jak zabitej.
Ráno připravit loď, trochu zahřát motor, ev. doplnit naftu a už jsou na molu první nedočkavci. Nástupní molo je klasický ponton s můstkem, ke kterému se přiráží přídí do jakéhosi boxu, tvořeného na obou stranách úzkými můstky. Vyžaduje trochu umění a cviku zajet do boxu s minimální rychlostí, kdy už kormidlo skoro neposlouchá, fouká vítr a jsou vlny.
Je třeba poznat, kdy potřebuju radši rychlost a potom intenzivně na poslední chvíli brzdit, nebo i mohu dovolit vplouvat pomalu a přistát, že by na přídi mohly být vajíčka.
Ve dnech s hezkým, slunečným počasím se nezastavím a loď by mohla být nafukovací. Musím dokonce rozdělit skupinu cyklistů, protože je najednou nepoberu. Tak opustím jízdní řád a jezdím na otočku. Jenže to už přijede další skupina a musím vysvětlovat, že musí počkat. Někteří to chápou, jiní jsou nerudní. Tím si samozřejmě rozházím časy a trvá dvě hodiny, než se jakž takž chytím. Ale je to lepší, než když přišlo špatné počasí. Nepřijde nikdo, já nejezdím, ale u lodě být musím, tak si čtu. V určený čas vezmu dalekohled a koukám na druhou stranu – taky nikdo. Ale to se už blíží neděle, kdy střídám. Přemlouvají mě, ale slíbil jsem týden, ten jsem splnil a čekají mě další akce.
Bylo to zajímavé, další zkušenost, další využití kvalifikace. A nedávno byla v televizi reportáž, jak na Lipně chybí převozníci…

- text i foto Ivan Jirout, YCVP


Jachtec na cestách
Vlajka našeho YCVP - Yacht clubu Vranovská přehrada, zavlála na regatě ve Španělsku.

Naši členové, odkojeni Vranovskou přehradou, se každoročně v létě neváhají vydat i na plavby mnohem náročnější. Dva z nás, Petr Fic a Roman Hochman se svými manželkami se letos vypravili na tradiční jachtařskou regatu, šampionát Katalánska, Maritim-Soler 2019. Konala se ve dnech 10-12. října a trať vedla z Barcelony na Malorku.

Pár vět o prostředí a průběhu závodu poslal Petr Fic:
Ahoj, hlásím se. Jsem zpět z nádherného místa na světě. Využili jsme pozvání od přátel z Barcelony, s kterými jsme se seznámili v jacht klubu na Vranově. Let, plavba i cestování jsme i s Ivankou přežili bez újmy na zdraví. Hlavu plnou dojmů a nádherných věcí které jsem viděl a zažil. Hned ráno jsme navštívili něco jako veletrh lodí a příslušenství salo nautic. Samotný ostrý závod trval celých 27 hod. Nádherná regata a umístění naší posádky na pátém místě.
Při zahájení závodu bylo moře docela klidné, vítr perfektní. Následovala plavba za pomoci auto pilota a navigačního zařízení. Asi ve dvě hodiny v noci vítr utichl a my stáli na místě. Přišly však vlny a my se jen houpali na místě téměř bez pohybu vpřed. Druhý den jsme spatřili břehy Malorca a už se těšili na přistání, jenže opět úplné bezvětří. Kolem jen malé vlnky a nádherně modré moře, čisté tak, že jsem viděli plout ryby tak asi dva tři metry pod lodí. V dálce jsme zahlédli i delfíny, ovšem k naší lodi nepřipluli. Večer za setmění jsme konečně dorazili do přístavu Soller. Musel jsem si rukou držet spodní čelist a druhou rukou držet oči aby mi čelist nespadla a oči nevypadly. Pro člověka, který miluje lodě a jachty to byl asi ten nejkrásnější pohled. Následovala procházka kolem přístavu do nedalekých hospůdek. Pár piv a úžasné posezení s přáteli co se zúčastnili závodu. Vyhlášení výsledků a večeře o několika chodech. Olivy, saláty, mořské plody dezert. Po půlnoci jsme odrazili od břehu a naše plavba pokračovala zpět do přístavu Barcelona. Tam jsme dopluli asi v 16 hod za pomoci plachet i motoru současně. Vystoupili jsme na břeh, proběhla sprcha v klubu a teprve začal večer. Procházka po Barceloně, návštěvy místních malých restaurací, ochutnání místních specialit. Další den jsme nasedli do auta a jeli po pobřeží na návštěvu spřátelených jacht clubů Nautic Garraf a Sitges. Návrat do Barcelony přinesl trochu komplikací, totální kolaps dopravy kvůli právě probíhající stávce, které se dle místního rádia účastnilo asi milion obyvatel Catalunia. V té chvíli proběhlo trochu adrenalinu, když jsme zjistili že bylo stávkou blokované letiště a zrušeno 96 letů včetně letů do Vídně. To bylo pondělí. Náš let zpět byl naplánován na úterý v devět ráno. Naštěstí nebyl zrušen. Na letišti ještě pospávali lidé, kterým den před tím zrušili let. No a to je tak kraťoučce asi vše.
Hrozný návrat do reality všedních dnů.
- Petr a Ivanka Ficovi -

Výsledková listina regaty Barcelona -Mallorka 2019
5. Místo - Jachta TROPICANA z Real Maritim de Barcelona, s kapitánem Manelem Gimenezem a s posádkou Petr Fic, Roman Hochman .
Členové Yachtclubu Vranovská přehrada nás úspěšně reprezentovali v mezinárodní regatě ve Španělsku.


Roman Hochman, Manel Gimenes a Petr Fic - Přátelství vzniklé na moři, pod plachtami


Za kormidlem Ivan Jirout, YCVP.
Smíchovský přístav s vysokovodními dalbami (dalby jsou do dna řeky zapuštěné ocelové konstrukce určené ke kotvení lodí při vysokých stavech hladiny).


Pozdrav z Nizozemí - Amsterdam
Petr Fejt, YCVP


Jarda Štefanik YCVP, aktuálně z Malagy
Datum: 2. 11. 2019 2:28:54
- Loď byla z Malagy Benalmadeny - krásný přístav. Když odtud (29° ve stínu) dnes odlítám zpět domů, do toho podzimního hnusu, tak se mi chce brečet.
Jarda Štefanik byl členem YCVP od prvních dnů. A s jachtingem začal na Vranovské přehradě.
V cestovatelském deníku dokumentuje své cesty za poznáním, mořem a adrenalínem.
Jardův cestovatelský deník - www.cesty-st.webnode.cz


Podzimní plavba 2019
Po skončení sezony je přehrada pro nás nejvyužitelnější. Kempy a penziony osiří a jachtaři konečně mají vodní plochu volnou a můžou se na ní vyřádit. Tyhle podzimní plavby mají v našem jachtklubu mnohaletou tradici. Na našich stránkách www.ycvp.webz.cz, v archivu událostí, je o tom mnoho důkazů v podobě textu a fotek. Od zákazu spalmotorů na Vranově, je všechno zcela jinak. Museli jsme "přezbrojit" na elektropohony. Závody jsme přestali úplně pořádat, nejsme schopni při regatách zajistit bezpečí účastníkům. Není to pouze naše výmluva. Startuje se v nich i za, pro laika, mezních podmínek - silný vítr, náhlé, nečekané změny při frontálních poruchách. Pro jachtaře - závodníky jsou právě tyto podmínky možností, jak dokázat své mistrovství při ovládání lodí a znalosti trimu. A tady ani elektromotory moderní, současné konstrukce, neposkytují nutný výkon pro záchrannou službu. Sousedé z jachtklubu Znojmo, se o tom několikrát při svých letošních regatách přesvědčili v reálných situacích. - TaH -

Jak nás kapitán parníku nenechal ve štychu.
- datum: 21. září
- teplota vody: 14°C
- teplota vzduchu: 22°C, slunečno
- vítr: JV / 5 km/h
- výška hladiny: 343,50 m.n.m.

Podzim se nám na Vranclu hlásí několika způsoby:
- Mola musíme posunovat týden co týden.
- Hrázný tahá za řetízek od špuntu přehrady a nemilosrdně honí na turbíně megavaty .

Pár telefonů a SMS: "pluje se nahoru". Ke zprávě přiložená poznámka: "Pozor, pozor, náš prezident Míra má 47mé narozky a prý je na Calypsu připravená pípa s hezkou výčepní kosatnicí" dávala tušit, že bude i veselo.
Vítá nás krásné sobotní ráno babího léta. Dnes bude ten správný den na zážitkový výlet proti proudu, vzhůru na Bítov. Jak to ale dopadne, kam až kam doplujeme? To je ve hvězdách.
Volný start. Plujeme na plachty, každý jak může. Baterie si šetříme, jako oko v hlavě. Několik odpadlých s vybitými bateriemi se vrací na základnu. Za čerpačkou už je beznadějné bezvětří. A tady přišla spása. Kapitán parníku míjející naši skupinu a proplouvající směrem na Kopaninky, nám nabídl odtah z tohoto bezvětří. V tu ránu se dobrá nálada a úsměv opět derou do tváří bezmocných kormidelníků kajutových plachetnic. Jako kačenky za sebou, nás záchrance táhne plnou parou vpřed.
Před námi je na dohled Bítovský most a silueta Cornštejna.
V mobilu se hlásí první v cíli Zemanovi, Pokorný a Karšulínovi. U Slávka Jordána na Horce, se bratrsky dělí o šnycl a radost z prvenství.
My ovšem nečekáme na poklidný oběd a už za plavby vydáváme proviantní bramborový salát s velkým řízkem.
Konečně začíná, doslova "funět". Vítr sílí a my se formujeme na zpětný start u pilíře mostu. Vracíme se za soumraku. Emánek, strážce ohně a dobré polévky, vítá posádky.
Byla to zajímavá plavba s mnoha proměnami, ale něco tady bylo poprvé. Všude, na moři i kdekoli na vodě, vždy platilo: "pomáhej v nesnázích....".
- A to se stalo!
- Za nezištnou pomoc děkujeme kapitánovi parníku!
- MVDr. Ladislav Kulíšek -

foto Libor Malafa:


Letíme nad jachtecem
Lidé fandí kde čemu. Někdo sbírá pivní tácky, jiný zas celý život šmirgluje a natírá lodě. Kruh přátel vranovské plavby má mezi sebou nejen kapitány námořních jachet - mořeplavce, ale také vzduchoplavce, mistrně ovládající křídla v oblacích, odkojené adrenalinem. Ti všichni jsou našimi příznivci, mnozí z nich přímo členy YCVP.

A Láďa Kulíšek se smíchem říká: "Jsem v jachtklubu, právě mobil avizuje SMS: - Přelet jachtecu ve 14 hodin. Blikni kontakt zrcadlem -.
Odpovídám SMS: - Rozumím, při spatření, bliknu zrcadlem -.
"A už je vidím. Stojím na přídi Calypsa a jako zběsilý blikám zrcadlem".
Pilot oznamuje: "Praha - Znojmo, 45 minut letu. Stáčím to k přehradě, vidím modrou louži. Dokonce vidím tři přístavy a kotvící jachty".
Zamává křídly na důkaz kontaktu a pokračuje ke znojemskému letišti, což pro něj vlastně je "hned za kopečkem".

Dívám se za ním a v hlavě se mně honí: "Jaký štěstí, zlatej jachtec, zlatá vranovská louže. To bych jinak čekal na záchrannou eskortu z vrtulníku. A kdoví jestli...."

- Ladislav Kulíšek -


Ani v červnu nezahálíme
Léta nám sloužila "Modrá Nely" (původně rybářská šalupa z Hamburgu). Jak doputovala až k nám na přehradu?
Jachtklub šalupu dostal darem od nadšence, který si loď dovezl z Německa za účelem renovace. Poté ho ovšem o všechnu energii připravila vleklá nemoc. Zbývalo mu jediné, najít pro ni nového majitele, který loď bude využívat (když už ne přímo restaurovat), k jejímu účelu. Inzerátu si všimnul Láďa Kulíšek, slovo dalo slovo a tak se v roce 2015, na webovkách YCVP, objevila tato zmínka:
Blue Nelly
Z darovaného hamburgského old timera, se u nás stal člun pro dvojici rozhodčích klubových regat. Ponese nadále jméno Blue Nelly a plout bude pod vlajkou....
Tonda Hadroušek a Libor Malafa tak dostali azyl pro mnohahodinové pobyty na vodě při řízení klubových regat znojemské flotily kajutových lodí.

Neznamenalo to ovšem, že by dřevěná, fortelně postavená loď nebyla vhodná i k ostaním akcím. Jenom bylo třeba ji trochu dovybavit:
ycvp.webz.cz/galerie/2016_seslost

Jak byla všestraně použitelná , svědčí i tyto fotky z dálkové plavby "Po stopách barona Haase v r. 2016:
ycvp.webz.cz/galerie/2016_haas

Jak šla léta, Nely se stala naší nepostradatelnou pomocnicí. Není divu, že jsme si o ni zvykli mluvit jako o "naší dřevce".

Ale voda neodpouští a zprvu drobnosti na trupu, se léty používáni v náročných podmínkách při zajišťování mnoha akcí, změnily v problém zásadní. "Dřevka" musela z vody.

Povzdech Ládi Kulíška: "Holka nešťastná" po jejím vytažení z vody, vystihoval nejlépe její stav. Ani zběžná prohlídka lodního torza, ho však neodradila od rozhodnutí zdevastovanému trupu dát šanci.
Z fotek je patrno, jakou "radost" si dopřál Láďa tentokrát. Podle mého mínění, není u nás v jachtklubu vhodnějšího a schopnějšího lodního doktora. Už jednu velice náročnou ( jak na čas tak i na finance) rekonstrukci, má úspěšně za sebou. Sedmitunová betonová jachta Calypso - Hartley 32 s plnomořskou výbavou, po stovkách hodin usilovného snažení jejich bratrského týmu, dnes patří ke chloubám lodní flotily našeho jachtklubu.
- Láďo, nepochybuji o tom, že se vaše dílo, i u dřevky, podaří!
- TaH -


Víkendové veselí
Prodloužený víkend - 5. až 7. července, se sešla v našem jachtklubu, nezvykle početná společnost. Pětadvacet zúčastněných bylo zárukou dobré zábavy.
Samozřejmě nesměl chybět ani Láďa Kulíšek, který o průběhu večera říká:
"Začátek prázdnin, tři volné dny, jsou určitě ideálním důvodem, prožít je spolu v jachtklubu. Rojení přátel jachtklubu, členů a čekatelů, to byl třídenní maraton přátel "Vranovské plavby" (viz logo na titulní stránce našich webovek). Vše pod proviantní taktovkou Ivanky vicepresidentové a Martičky Emánkové. Za což děvčatům právem patří "Řád zlaté vařečky" .

Každá pospolitost, jak známo, má ve svých řadách členy pořádné a nepořádné. Sám patřím k té druhé skupině. Pracuji pilně, ale vždy uvítám, když ten pořádný po mně uklidí. Takovým strážcem pořádku je u nás Emanuel. Ten moje pracovní úsilí korunuje, léta tvoříme takový pracovní tandem."

Hezký průběh slavnostního přijímání noviců - čekatelů a diplomování zasloužilých se protáhl, po dlouhém proslovu presidenta a vicepresidenta, do ranních hodin. Sud piva od Petra Fejta, byl také stoprocentní zárukou, že se zábava hned tak neskončí.

Čekatel Honza Havliš junior provázel kytarou a songy všechny přípitky a veselé historky.

Ráno se natěšený kolektiv sešel na palubě Zemanovy jachty. Parádní vítr nás vítal a odměňoval. S neskutečnou akrobacií v těžkém náklonu jsme uháněli vranovským jezerem. To jsou ty okamžiky, kdy moto: "Za přátelství pod plachtami", rozhodně není pouhou frází. Prázdniny jako na objednávku!

- Tak tomu říkám ODEMYKÁNÍ PŘEHRADY 2019.

- Ladislav Kulíšek

A na závěr musí zaznít poznámka sponzora celého večera, Petra Fejta:

Vážení Jachtaři,
dovolte mi, abych Vám poděkoval za účast na sobotní akci, která byla spojená s poděkováním Emanuelovi Briestenskému a Martě Briestenské. za nezištnou práci pro náš jacht klub.
V posledním době jsem byl svědkem častých dohadů, ať už na valných hromadách, schůzích i různých setkáních, vzájemného pošpiňování a nezměrné kritiky některých našich členů - teď už bývalých ale i stávajících. Mým cílem je náš jacht klub spojovat a všímat si nezištné a poctivé práce, která nás posouvá dopředu. Myslím, že jsme tímto zodpovědni vůči našim zakladatelům a dalšímu rozvoji klubu. Byl bych rád, kdyby se toto ocenění stalo tradicí. Každoročně bychom mohli po dohodě s vedením klubu ocenit někoho z nás za přínos pro jachtklub. Tuto akci rád zorganizuji a zasponzoruji přes svoji firmu OC PANORAMA s.r.o. a PARAMONT CZ, s.r.o. Myslím, že se sobotní akce vydařila a doufám, že přispěje k dobré pohodě v klubu a větší úctě k nezištné práci některých našich členů.

- autorem fotek je Mirek Rezek a Emanuel Briestenský:
na video mrkni sem:


Jarní sešlost
podmínky:
datum: 13. dubna
teplota zduchu: 6°C / pocitová 2°C
vítr: 3-5m/s, v nárazech 8m/s
hladina: 348,36 m n.m.

S předstihem několika dnů se pustili do generálky klubovny v hajmu Emanuel s Martou. Všechno vysmýčili, okna vyčistili a záclony a závěsy vzali domů na vyprání. Emánek však je přesvědčený: "Všechno bude včas na svém místě."

A jako natruc, sobota byla nejstudenějším dnem celého týdne. Ale nikoho z přítomných to neodradilo. Hlavně se zpracovala a uklidila zásoba vytěženého dřeva z poslední akce. Velká plocha, která nám přibyla k opečovávání, svahy k vodě a okolí před moly a kolem plotu našeho kempu. To všechno je náročné na čas a techniku. Přesto se nám podařilo se s tím vyronat. Drobností nebyl ani rozvod teplé vody a natažení zeleného maxi koberce, darovaného Fredem Jeřábkem.

V sobotu se tam také čile otáčel Petr Fejt. V jeho zmínce zazněla i nabídka:
"Přesto, že nás strašily předpovědi počasí (avizované ochlazení a déšť), tak vše dopadlo skvěle. Udělalo se spoustu práce a teď bychom měli pomalu začít myslet i na zaslouženou, společnou odměnu. Chystám takové malé překvapení spojené s drobným sponzorským darem od mé firmy?? prozradím jen, že bych toto chtěl dělat každý rok. Detajly dotáhneme přímo s vedením jachtklubu. Spolu musíme najít ten správný termín. Sešlo se několik narozenin a tak se nabízí večerní grilovačka s dobrým slovem, pitím, jídlem a hudbou, čímž bychom mohli zahájit sezonu jak na vodě, tak i v zázemí"!
"Co více si přát s plnou přehradou vody za zády a s dobrou partou"?!
- Petr -

Je sobotní odpoledne, práce skončily a my sedíme na terase před klubovnou - mobilhajmem. Všíchni si pamatujeme tu bezútěšnost suchých břehů a mola 150 metrů od jachtklubu. Je to příjemný pohled na přehradu plnou vody.
Vyhrabané a vyčistěně břehy a okolí našich mol a vůně probuzeného jara. Co víc si lze přát?
Přihmouřím oči a přehlížím horizont . "Krása, opravdová krása" říkám si: "Být tak ta voda ještě slaná, bylo by to jako u moře.. Napadá mně: "NOSTRO MARE - NAŠE MOŘE “.
- Za všechny co přiložili ruku k dílu: Lad. Kulíšek -


Valná hromada YCVP z.s. - 2019
Letošní valná hromada byla svolána na 29. března. Účast hojná a program byl opět pěkně našlapaný a tak není divu, že její průběh místy připomínal rozbouřené vranovské jezero. Schůzi předsedal Mirek Švéda, který mnohokrát musel vynaložit až nadlidské úsilí, aby udržel temperament některých účastníků v mezích. Zvládl to a všem nám tím dokázal, že kormidlo jachtklubu je ve správných rukou a kurz kterým jachtklub bude pokračovat je na další rok stálý.
Po volbě orgánů YCVP z.s., bylo rozhodnuto i o složení na všech ostatních postech ve vedení YC.
Prezidentem YC zůstává Mirek Švéda, viceprezidentem je Petr Fic, ve výkonném výboru máme osvědčené Ladislava Kulíška, Libora Malafu a Lubomíra Vaňka. Kontrolní komisi tvoří Pavel Bula, Petr Fejt a Ladislav Holík.
- NOVÉMU VEDENÍ JACHTKLUBU PŘEJEME ÚSPĚCH, KLID PŘI PRÁCI A DOSTATEK ENERGIEE NA PROSAZOVÁNÍ SVÝCH ROZHODNUTÍ.


Sešlost poschůzovní
- podmínky:
datum: 2. března 2019
teplota vzduchu: 5°C // pocitová 2°C
teplota vody: 4°C
vítr: 7 km/h, v nárazech 12 km/h.
hladina: 348,00 m.nm.

Předzvěstí jara by mohlo být zvolání Ládě Kulíška: "Borci, přehrada je bez ledu. Jaro je tady"!


Hladina zásobního prostoru: 348,45 [m n.m.]
07.03.19 09:00 348,3

Poslední centimetry k regulovatelnému maximu výšky hladiny na našem moři (il nostro mare), nás přinutily opět překotvit mola. Stoupající hladina v nás vyvolává vzpomínky z loňského podzimu na suché stráně břehů pod jachtklubem. Stav byl tehdy opačný, hladina klesala a naše naděje klesaly s ní. Nelze se tedy divit, že současná manipulace s oběma moly, i když je pracná, nám přináší radost. A na výzvu přišlo 16 lidí. Můstky se převázaly a vytvořili jsme přístupový dřevěný přechod .
Radost ze sobotních setkání u vody pokračuje našimi staronovými, středečními setkáními doma, ve Znojmě. Zde se "probírá", s notnou dávkou humoru, kdeco. A nálada? Je dána skutečností, že věková struktura členů nestárne, ale zraje. Hlavní téma posledního setkání? Nadcházející valná hromada jachtklubu. Nikdo nepochybuje, že bude opět s početnou účastí, jako ta loňská. Každý hledáme své předsevzetí pro letošní sezonu.
- Lad.K.

p.s. A pro srovnání: za týden po naší akci, když píšu tuhle zmínku, je na přehradě teplota vzduchu 7°C, pocitová 3°C, vítr: 20 km/h, poryvy 35 km/h a prší.
no nevím, Láďo. Asi to tak budou držet, protože:
Hladina zásobního prostoru: 348,45 [m n.m.]

je to mez zásobního prostoru za běžných okolností:
06.03.19 09:00 348,3 20,70
07.03.19 09:00 348,3 3,47

Ale pozor, je to jenom 1,80m pod přepadem.
Zajímavý údaj pro nás: pod B a V mosty je podjezd - 7,80m


Aktiv výkonného výboru
Ač máme do valné hromady jen pár týdnů, svolal výkonný výbor jachtklubu mimořádné, veřejné sezení na 20. února 2019.
K řešení byla totiž věc nadmíru urgentní. Nová vlna poplatků a plateb od nájmu až po provozní záležitosti. Účast byla potěšitelně početná. Za dvě hodiny bylo rozhodnuto jak o částkách, tak o způsobu jejich uhrazení. Rozcházeli jsme se s vědomím, že po zákazu spalmotorů řešíme další rozhodnutí ouřadů, které sportovcům - jachtařům přidělávají vrásky na čele.
I největší optimisté mezi námi mají v tomto jasno: "Bude hůř"!


Další sešlost (tentokrát) dřevorubecká.
podmínky:
datum: 2. února 2019
teplota vzduchu: -2°C
rychlost větru: 6km/h
výška hladiny: 345,89 m.nm

Díky našemu panu Emanuelovi se ujalo únorové, dřevorubecké klání .Tato soutěž je o přátelství, zdravém rozumu a něčem užitečném .

Jak to tedy probíhá ?
Účastníci se rozpočítají na sudé a liché a děvčata do kuchyně. Potom si kapitáni družstev hodí korunou kdo půjde v lese na východ a kdo na západ.
Kmeti nemusí pracovat , zato musí fotit a radit kam a kterým směrem by měl padnout podřezaný strom. A jdeme na to. V mžiku je v lese jako na mraveništi .
Kdo mohl, tak se s úsměvem přidal . Pokud nás nějaký špion z Brniska sledoval, tak si spíš myslel , že se jede Paříž - Dakar přes Vrancl . Ofroudi bodovali a k dokonalosti chyběly už jenom čtyřkolky.
Petr Fic s expediční tojotou zapůjčenou od Hochmanů se nestačil vracet a místy se sám potkával .
Podtrženo a sečteno: "Velká legrace, kterou si za prachy nekoupíš, vysmátá parta dobrovolných dřevorubců a hromada špalků, která se bude hodit na letní sešlosti" .
Velký dík Kájovi Bulovi za dohodu těžby s lesním úřadem.
Dalším důvodem k radosti je zjištení, že vody v přehradě skutečně přibývá.

Vyčerpaní a znavení prací jsme rádi poseděli ve vyhřáté klubovně jachtklubu, kde jsme dlouho do noci vábili hromnice. Opět jsme si dokázali, že v jachtklubu i v těchto zimních podmínkách, to žije. A jachty na vodě? Ty se v těchto mrazivých dnech už jistě nemůžou dočkat sluníčka.


Technické prohlídky plavidel 2019
V Yacht clubu Vranovská přehrada jsou termíny naplánovány na 30.4., 23.5. a 15.8.2019 od 9:15 – 11:15.

Pro provedení vlastní technické prohlídky musí žadatel:
- uvést technický stav plavidla do souladu s ustanoveními platné právní úpravy, zejména vyhlášky č. 334/2015 Sb. (text vyhlášky a dalších předpisů důležitých pro vnitrozemskou plavbu je uveden na odkazu https://plavebniurad.cz/legislativa),
- přistavit kompletně vystrojené a vybavené plavidlo, včetně kompletní pohonné jednotky,
předložit
a. vyplněnou žádost o vydání dokladu plavidla (formuláře jsou ke stažení na odkazu https://plavebniurad.cz/dok-pl/formulare),
b. vydané lodní osvědčení (u pravidelné technické prohlídky),
c. doklady nutné k provedení vstupní technické prohlídky plavidla před zápisem plavidla do plavebního rejstříku (podrobnější informace  viz. https://plavebniurad.cz/dok-pl),
d. platná osvědčení určených technických zařízení elektrických, plynových, tlakových a zvedacích, pokud jsou taková zařízení instalovaná na plavidle. Příslušná osvědčení UTZ vystavují inspektoři uvedení v seznamu zveřejněném Státní plavební správou (viz https://plavebniurad.cz/dok-os/inspektor-utz/seznam-inspektoru-utz).
- uhradit správní poplatek – výše správního poplatku je dána sazebníkem zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění, položky č. 38 a č. 39. Úhrada správního poplatku je možná v hotovosti v pokladně pobočky Státní plavební správy, bezhotovostně nebo kolkovou známkou nalepenou na žádosti.

Vybraný termín technické prohlídky sdělí žadatel Státní plavební správě telefonicky, popř. emailem. Pro přihlášení na konkrétní termín je nezbytné sdělit evidenční číslo plavidla, jméno provozovatele a telefonický kontakt. V rámci jednoho termínu, resp. dne, je z organizačních důvodů omezen počet technických prohlídek na 20 plavidel. Přednost při provádění technických prohlídek plavidel budou mít předem přihlášení žadatelé.
Z důvodů efektivity a organizace práce si SPS pobočka Přerov vyhrazuje právo zrušit naplánovaný termín v případě, že bude přihlášeno méně jak 5 plavidel.
Poznámka:
Státní plavební správa připravuje v prvním pololetí tohoto roku uvést do zkušebního provozu rezervační objednávkový systém přihlašování plavidel na technické prohlídky, který nahradí objednávání telefonicky nebo e-mailem.
Zavedení systému bude s dostatečným časovým předstihem zveřejněno na webových stránkách Státní plavební správy.

Informace je možno žádat a upřesňovat na
telefonu 581 250 931-3
e-mailu pobockaprerov@plavebniurad.cz
na internetových stránkách http://plavebniurad.cz
v naléhavých případech mobilní telefon 606 690 018.


Golden Horn - hezká vzpomínka
Fotogalerie Ládi Kulíška, navozuje nostalgické vzpomínky na znojemské mořeplavce, bratry Petra a Honzy Páté. Celý jejich život byl věnovaný jachtingu a na světových mořích i Atlantickém oceánu, zažili neuvěřitelná dobrodružství, a o své zážitky se uměli nezištně podělit ve svých článcích a videích či filmech, vzniklých na jejich plavbách. Ferocementová krasavice "Golden Horn", odpočívá sice již pěknou řádku let na suchém místě, je však stále, i po těch mnoha letech, důkazem jejich houževnatosti, s jakou si dokázali splnit svůj dětský sen - přeplout oceán.
https://picasaweb.google.com/104415075965007753365/Filmy03


Sešlost tříkrálová

Datum: 7.ledna
Teplota vody: 2°C
Teplota vzduchu: 1°C (pocitově – 5°C)
Vítr: nárazy až 12m/s.
hladina: 344,20 m.nm.
Poslední dny svátků i času vánočního. Tři králové Kašpar, Melichar a Baltazar. Ideální příležitost sejít se a posedět.
Taková byla představa, když jsme se obvolávali na Tříkrálovou sešlost počátkem ledna nastávajícího roku 2019. Posedíme v klubovně jachtklubu, zavzpomínáme a jako ti dávní tři králové se potěšíme z přinesených darů.
Skutečnost nás ale rychle přenesla ze svátečního rozjímání, do zatraceně drsné reality.
Zjišťujeme, že za poslední týden hladina přehrady stoupla o víc než 50 cm. Přítomným není třeba dlouhého vysvětlování. Mola nás už takhle školí léta. Není potřeba příkazů, ale všichni vědí, že dokud není hotovo, není ani zábava.

Samozřejmě že víme co nás čeká a tak se dáváme do práce.
Odkotvit, posunout celou sestavu mola, převázat k novým kotvám, vytáhnout můstek a zajistit molo do dalšího zvýšení hladiny. To všechno za nepříjemného, nárazového větru, který panující zimu ještě násobil. A na plavbu si nikdo ani nevzpomněl.
Radost z včasného a vydařeného zásahu byla hromadná.

Fotky Mirka Rezka by rozradostnily i ony tři krále Kašpara, Melichara a Baltazara, starověké dárce zlatých pokladů narozenému jezulátku. I když my jsme ten poklad, naše molo, nikomu nedarovali, ale zachránili pro ostatní jachtaře, kteří to určitě ocení o letní sezoně.


Jachtařský bál je zrušený
Všem, všem!
Náš jachtařský bál, který se měl konat v podkrovní vinárně na Kramářské, byl zrušený.


Zima na vodě
Sezona skončila, lodě jsou vytažené na suchu a ve svých zimovištích a většina jachtařů si užívá posezonního klidu a těší se na příští rok.
V našem jachtklubu je ovšem parta jachtařů - srdcařů, s náturou drsňáků, které ani sníh, ani mlha ani mráz, z vody nevyžene (pokud je splavná).
A fotky Libora Malafy dokládají, že jenom sebezapření a odvaha by v tomhle případě nestačily:


Přeprava rybářské lodi MYRA
Profesionálové ze Školy vůdců plavidel, soustředěni kolem lodi Florian, byli požádáni českým majitelem lodi, aby přepravili jeho rybářskou loď Myra z její provozní oblasti u obce Valsoybotn (obec kousek jižně od Trondheimu v Norsku) do České republiky k provedení zimní údržby. Tato rybářská loď je cca 7,5 m dlouhá, cca 2,40 široká a má výtlak 1900 kg. Je registrována v České republice, ale provozuje se trvale v Norsku ke sportovnímu rybolovu. Přeprava proběhla v termínu mezi 17. – 22.9.2018. Akce započala přípravou techniky, vše muselo být v pořádku a funkční. Na improvizace nebude čas a chyby nebudou odpuštěny.
Byl použit vlastní dvouosý vlek na lodě a jako tažné vozidlo Ford Transit s valníkovou nástavbou. Samotný vlek byl přestrojen na tvar trupu přidáním stavitelných podpěr, na korbu vozidla byla osazena konstrukce s plachtou. Pod ní bylo naloženo nezbytné další vybavení – nářadí, vázací prvky, dřevěné hranoly a pár prken pro ev. využití, osobní vybavení posádky a v neposlední řadě i chemická toaleta.
Cesta byla naplánovaná tak, že dojedeme do Kielu, tam se nalodíme na trajekt, který nás doveze do Osla. Odtud po silnici E6 s odbočkou na silnici "přes hory" č.3, která nás dovede až téměř k cíli. Cesta zpět byla stejnou cestou do Osla, ale dál na jih, přes Švédsko do Malmo, přes mosty do Dánska a dále po silnici Německem do Čech.

Vyrazili jsme ve třech v pondělí 17.9. 2018 večer s tím, že musíme stihnout trajekt v Kielu, který odplouvá v úterý 18.9 ve 14.h, což znamená, být na místě alespoň v 11h. Jeli jsme celou noc a byli jsme na místě dostatečně včas, abychom vyřídili naložení soupravy a naše palubní lístky. Parkoviště určené pro vozidla k nalodění bylo púlné a nevěřícně jsme pozorovali kromě běžných kamionů také několik vojenských souprav tahačů s přívěsy na těžkou techniku. To všechno že pojede s námi? Trajekt Color Magic linky Color Line, pojmul celé parkoviště včetně vojenského transportu a nezdálo se, že o nákladu vůbec ví. Majestátní odplutí velké zaoceánské lodi bylo zcela nenápadné a teprve po vyplutí z kielské delty začala loď nabírat rychlost. Potkali jsme skupinu tří válečných lodí a začali jsme míjet nákladní zaoceánské lodi.

Všímali jsme si hustého značení plavební dráhy bójemi a vzpomínali na COLREG. Podpluli jsme most mezi Korsorem a Nyborgem v Dánsku, přes který se budeme vracet a protože jsme minulou noc nespali, využili jsme palandy v kabině. Ráno jsme v 10:00 přistáli v Oslo a vylodili se. Protože Norsko není v EU, podstoupili jsme jako všichni cestující celní prohlídku a po ní se vydali na dlouhou cestu k cíli. Kdo neřídil, kochal se norskou přírodou a že bylo na co se dívat. Do cíle naší cesty jsme dorazili tentýž den za tmy. Česká rybářská osádka nás už očekávala v typickém severském obydlí jednoduchého krabicoidního typu, takže jsme dostali teplé jídlo a nocleh.

Další den jsme připravili loď na nakládku, vystěhovali a odlehčili od všeho vybavení a obhlédli místo nakládky. Ta byla dohodnuta na příští den dopoledne.
Přijeli jsme v určený čas na místo, náklaďák s rukou byl už připraven, takže nakládání probíhalo díky souhře všech zúčastněných rychle a bezvadně. Po odjezdu jeřábu zbylo už jen vyváženou loď důkladně na vleku zajistit na dlouhou cestu a vyrazit.
Máme před sebou dlouhých 2 400 kilometrů.

Vracíme se do Osla stejnou cestou, jakou jsme přijeli – ono nakonec moc jiných možností není, Norsko není protkáno sítí cest, jako jsme zvyklí v naší republice. Z Osla stále na jih, směr Göteborg, Halmstad, Helsingborg, Malmö, kde využíváme most a přejíždíme do Dánska a další most, který jsme na cestě tam podplouvali.
Počasí není nic moc, chvílemi prší a fouká celkem nepříjemný vítr, který soupravou výrazně cloumá. Není to příjemný pocit, být od moře v 65 metrech oddělen pouze zábradlím a bojovat pomocí volantu s větrem.
A jsme na kontinentě, to už jsme vlastně skoro doma. Protože jsme tři řidiči, jedeme téměř nonstop, takže za třicet sedm hodin jsme u cíle v jihočeském Písku.

Cesta tam:
Písek – Kiel 920 km, Oslo – Valsoybotn 600 km, celkem 1520 km, plavba trajektem 700 km

Cesta zpět :
2450 km, Průměrná rychlost na cestě zpět cca 65 km/hod

- Ivan Jirout -


Vranovská elektromíle 2019 - ZRUŠENO
Před jakoukoliv naší akcí na přehradě, probíhají mezi stranami náročná, přípravná jednání. Že v dnešní nelehké době je to i časově náročné (třeba jako v tomto případě až s ročním předstihem), o tom není třeba pochybovat. Oslovit sponzory a se všemi zainteresovanými doladit detaily, nesmí se na nic zapomenout.
Na Vranově je totální zákaz používání lodních spalovacích motorů. Po několika dramatických událostech na jachtařských závodech o letošní sezoně, se potvrdil náš předpoklad, že ve vypjatých situacích při náhle zhoršených podmínkách zákaz ohrozí bezpečnost závodníků. Všichni účastníci regat konaných na přehradě měli lodě vybavené novými elektrickými motory. Přesto někteří nebyli schopni v určitých okamžicích ovládat loď, nebo se včas uchýlit do bezpečných boxů.

Dnes tedy vynikne prozíravost, s kterou jsme se v našem YCVP, v minulosti věnovali propagaci elektropohonu lodí. Na webovkách YCVP, je o tom v archivu "stalo se", důkazů dost, například tento článek z roku 2014:

Vranovská námořní míle 2014
Juniorský závod elektročlunů - letos to bude, s několikaletou přestávkou, již čtvrtý ročník, kdy se na Vranovské přehradě budou opět prohánět lodě na elektropohon.
Ten druhý ročník, v roce 2009 pořádaný naším jachtklubem, byl po všech stránkách úspěšnou akcí.
Přejme i tomu letošnímu přinejmenším takový ohlas, jako měl tento posledně konaný.
Vranovská námořní míle 2014

archív: Vranovská námořní míle 2010
archív: Vranovská námořní míle 2009
- TaH -