Conrad 20 nová loď Ládi Kulíška. Konečně vyměnil elektrolodě za plachetnice.

Cornštejn - elektroloď bítovského převozníka (dunajského kormidelníka) Slávka Jordána

Eros lodního stavitele Emenuela Briestenského s novým vybavením v přístavišti jacht klubu ve Švýcarské zátoce

Zajímavé detaily Grácie (avar vento) Karla Komendy

Majitel nového Venta Grácie Karel Komenda (vpravo)

Ve dnech 20 - 21. 9. uspořádal YCVP již čtvrtý ročník MSVP.
Tento již tradiční závod byl v historii jachtingu na vranovské přehradě nejoblíbenější a v prvních ročnících pamatuje, dnešní již nestory vranovského jachtingu, ing. Ivo Mareše, Františka Špilara, Aleše Klepmy a další.
Závod jehož CTL bylo 32131 měl určit nejrychlejší loď na Vranovské přehradě.
Letos přálo závodu počasí i příznivý vítr. Stává se již pomalu pravidlem, že závody kajutových plachetnic z YCVP jsou originálně koncipované jak místem startů, tak délkami tratí.
Startovalo se v sobotu 20. září od mostu přes švýcasské údolí v 11.15 hodin a cilem byl most bítovský (cca 20 km vzdálený).
Cílem jako první projela jachta Triton s inženýrskou posádkou Petr Koziel a Pavel Karšulín a to ve 3.30 hodin.
Druhý byl katamarán Eros, bravůrně vedeny kapitánem Emanuelem Briestenským, kterému sekundoval Jan Pátý.
Rozdíl v cíli byl 18 minut, což svědčí o skutečně vyrovnaném boji.
Posádkám osmi lodí, které se závodu zúčastníly připravila Vranovská přehrada to nejkrásnější rozloučení s letošní sezónou.
Sobotní program vylepšil ing. Pavel Karšulín, se kterým přítomni pokřtili jeho novou loď. Loď nadále ponese jméno Malibu.
ŠŤASTNÝ VÍTR DO PLACHET, MALIBU!

Ve dnech 2. a 3. 8. 2003 jachtklub YCVP uspořádal na Vranovské přehradě "Dálkový závod".
Závodu, jehož CTL bylo 032122, se zúčastnilo 5 kajutových plachetnic.
Závod byl vypsán na 20 km.
Již při zahájení závodu v sobotu v 9.30 situace s větrem nevypadala nijak nadějně. V 10.30, když měl být závod dle vypsání odstartován, bylo rozhodnuto (na bleskově svolaném briefingu kormidelníků), přemístit start na 20 km vzdálený Bítov, kde (dle údajů sdělených v tomto okamžiku bítovským převozníkem Václavem Jordánem) foukal vítr o síle 5 - 6 m/s.
Celá flotila 5ti jachet s motorovým záchranným člunem se přemístila během 2 hodin pod hrad Bítov.
K zaznamenání stojí, že došlo k historicky prvnímu, hromadnému, bezproblémovému proplutí celé flotily pod Bítovským mostem.
O 2 km dále, za dalším (vysočanským) mostem, byla vytyčena startovní čára.
Netradičně se tedy závod jel v opačném směru Bítov - jezero.
V době startu (ve 13.30) foukal vítr 10 m/s (viz. fota jachet v úctyhodném náklonu)
Již po 2 km se vítr uklidnil na 2 - 5 m/s.
Zhruba v polovině trati se posádka jachty Triton (Café 24) přesvědčila, že rozhodčí komise bdí, když byla diskvalifikována za nedovolený pohon.
Cíl byl vytyčen v blízkosti č.s. a vítězná jachta My Lady jím projela v 19.45 h.

Poděkování hlavního rozhodčího:
Závod se mohl uskutečnit pouze za nevšední spolupráce všech zúčastněných a jejich vysoké míře disciplinovanosti.

Na závod dohlíželi:
hlavní rozhodčí: Hadroušek Antonín
rozhodčí: Pavka Rudolf

Ředitelem závodu byl ing. Kästner Roman.

Ve dnech 12. - 13. 7. jacht klub YCVP uspořádal na Vranovské přehradě "Vytrvalostní závod".
Závodu, jehož CTL bylo 032119, se zúčastnilo 6 námořních jachet.Závod byl vypsán na 12 hodin (z tohoto důvodu byl nevhodný pro okruhové plachetnice třídy Vaurien a Star).
Start prvního dne závodu byl ve švýcarské zátoce pod mostem v 10.oo hodin.
Kajutové plachetnice měly před sebou cca 40 km plavby.
Vlivem nepředvídatelných povětrnostních podmínek se nakonec uplulo 30 km (15 + 15).
Těchto 30 km například uplula vítězná jachta Triton s posádkou ing. Koziel, Luboš Vaněk, Petr Koziel za 6 hodin a 21 minut. Ostatní jachty s větším či menším časovým rozdílem. Např. 7má jachta Malibu s posádkou ing. Karšulín Pavel a synové za 7 hodin 33 minut.
Zbývající čas závodu se musel ujet druhý den na jezeře Vranovské přehrady.

Za více jak 12 hodin ujely jachty 70 km a obvzláště druhý den závodu se naprosto jachtařsky vydařil. Vítr 10 - 12 m/s, krásné slunečné počasí - prostě skutečná hitparáda překrásné jachtařiny.

Handicapové hodnocení se používá při závodech plachetnic rozdílných technických parametrů. Dosažený čas se násobí tzv. handicapovým koeficientem, který stanoví mezinárodní komise.

Na průběh závodu dohlíželi
hlavní rozhodčí: Hadroušek Antonín
rozhodčí: Pavka Rudolf
Ředitelem závodu byl: ing Kästner Roman

fota ze závodu:

Znojmo (smo) - Vousatá charismatická dvojčata, jachtaři, potápěči, mořeplavci, kamenosochaři, majitelé cyklopenzionu, vlastníci a kormidelníci malých vodních plavidel na Vranovské přehradě, tvůrci zatím nefunkční repliky mississippského zadokolesového parníku. Všechny tyto přívlastky se hodí na dva muže, kteří ale většinou vystupují jako jeden člověk. A zřejmě tak i uvažují. Letos šedesátiletí bratři Jan a Petr Pátí.
Jejich vzájemné souznění dokládá i historka jejich kamaráda Jaroslava Štefanika. "Ve studeném podzimu jsme před lety přespávali na chatě Mojmíra. Vstal jsem a šel obdivovat úplněk Měsíce. Za chvíli vyšel Honza a povídá: "Sakra, já mám takovou žízeň! Musím jít vzbudit Petra, on má žízeň určitě taky." Šel, a když si brácha Petr promnul oči, tak povídá: "To je dobře, žes mě vzbudil, já mám strašnou žízeň." Za ty roky co je znám, bylo situací tohoto typu mnoho. Nevěřím v telepatii, ale u jednovaječných dvojčat, které i dnes od sebe těžko rozpoznáte, určitě existuje," tvrdí přesvědčeně středoškolský učitel.
Ve Znojmě ani v okolí Vranovské přehrady snad není nikdo, kdo by bratry Páté neznal, jsou totiž nepřehlédnutelní. Nejen tím, že jsou od sebe téměř k nerozeznání a jen jednoho z nich samotného těžko potkáte. Kolem vody a Vranovské přehrady se totiž pohybují snad odjakživa.
"Pokud si vzpomínám, byl jsem ještě jako žák na jejich prvních přednáškách o cestě kolem Evropy na plachetnici Pasát. Tenkrát jsem chodil na tyto přednášky několikrát za sebou. Pro mladého člověka to byl hmatatelný důkaz možnosti změnit klukovské sny v realitu. Samozřejmě bylo pro mne velkou ctí, když mě Petr pozval na projížďku Pasátem po Vranovské přehradě. V té době byli bratři Pátí čerstvými mistry sportu za obeplutí Evropy. Pro kluka, jako jsem byl tehdy já, byla obrovská čest držet kormidlo plujícího Pasáta a brázdit jím vlny přehrady," vzpomíná veterinář a dlouholetý přítel bratrů Pátých Ladislav Kulíšek.
A jaké vzpomínky na své jachtařské začátky mají samotní bratři? "Narodili jsme se ve Dvoře Králové nad Labem, rodiče se do Znojma přistěhovali po válce. Palce nám vždycky držela hlavně babička. Byla to taky ona, kdo nám za deset tisíc korun koupil první loď. Byla to loď typu Star a pojmenovali jsme ji Manta, po našem potápěčském oddílu. To bylo po maturitě na uměleckoprůmyslové sochařské škole v Hořicích," říká Petr Pátý.
"Náš rod pochází z Pecky v Podkrkonoší a byli to sochaři a kameníci. My jsme ale vždycky chtěli být námořníky. Ale táta řekl, že budeme kameníci. Studia se nám moc nelíbila, ale v dospělosti jsme museli uznat, že rodiče vybrali dobře. Jachting i kamenosochařství je teď naším hobby," dodává Jan.
Jejich první dlouhá cesta lodí Pasát vedla přes devět moří a dvanáct zemí z Bratislavy do Prahy kolem Evropy. "V roce 1968 jsme při ní ujeli dvanáct tisíc kilometrů. Bylo nám čtyřiadvacet a plavba trvala sto třiačtyřicet dnů. Banka nám každému dala sto dolarů a my při cestě zhubli osmnáct kilo a v Dankerque se nám začali viklat zuby. Museli jsme živit nejen sebe, ale i motor. Ale byla to nádherná cesta," vzpomíná Petr Pátý.
Poté absolvovali tisíce dalších námořních mil, deset let stavěli tuzemskou raritu, téměř šestnáct metrů dlouhou ferocementovou loď Zlatý Roh. Tuzemské zimy od roku 1996 až do roku 1998 strávili na své jachtě na ostrově Martinik ve střední Americe, který je okouzlil. "V létě jsme fachčili a fachčili a na zimu odplouvali do Karibiku. A čtyři měsíce jsme tam strávili. Francouzská Amerika je nesmírně pohostinná země s nádhernými a pohodovými lidmi. A naše rodina to akceptuje. Manželky si nás jako jachtaře vzali a museli s tím počítat," usmívají se bratři.
Podnikají již od roku 1983, jejich první živnostenský list s nejstarším identifikačním číslem na okrese zněl na Služby spoluobčanům. Dnes je živý jednak restaurování historických památek, opravují chrámy a kostely, jsou evidovaní restaurátoři u ministerstva kultury. Kromě toho vlastní i cyklopenzion U Mikuláše v historickém centru Znojma. "Baví nás všechno, co děláme. A za to jsme Bohu vděční," dodávají. Společně, jak jinak.
DANIEL SMOLA, MF DNES

 
Jan a Petr Pátí se narodili 25.8.1943 ve Dvoře Králové nad Labem jako jednovaječná dvojčata. Do Znojma se přestěhovali se svými rodiči po válce, další sourozence nemají. Oba vystudovali sochařskou školu v Hořici, jsou ženatí. Jan Pátý má jednoho syna, Petr dvě dcery. Dohromady mají čtyři vnoučata. V roce 1962 založili ve Znojmě potápěčský oddíl Manta, stali se jedněmi z tuzemských zakladatelů námořního jachtingu. Nyní se živí jako restaurátoři, vlastní penzion U Mikuláše ve Znojmě. Na vranovské přehradě provozují malá vodní plavidla, bojují o znovuzavedení veřejné lodní plavby na přehradě.

řekli o nich:

Jaroslav Štefanik, kamarád z Jachtklubu Vranovská přehrada: "Znám jich po širém světě víc. Někteří jsou dokonce i mými kamarády. Neznám ale žádnou dvojku, kde by význam slova bratři měl takovou hloubku, jako v případě bratrů Petra a Honzy Pátých. Mají spoustu známých a lidé, kteří znají je a oni je ne, jdou do stovek. Kupodivu nemají moc kamarádů, aspoň co vím já. A i když jsem se jich na to nikdy neptal, myslím, že se mohu mezi jejich kamarády počítat.

Pavel Balík, starosta Znojma: "Já je znám jako velké zastánce jachtařského sportu na Znojemsku. A je to něco víc než zájem, řekl bych spíše posedlost, bez které by se tento sport nedal dělat. Ve Znojmě snad nenajdete nikoho, kdo by je neznal. Byli znojemskými průkopníky námořního jachtingu a nyní se snaží podle svého nejlepšího vědomí oživit atraktivnost plavby na Vranovské přehradě."

Minimálně do konce března sníží vodohospodáři hladinu Vranovské přehrady danou manimulačním řádem.
Snížená hladina bude obce pod přehradou chránit před jarními povodněmi. Nyní je možné snížit výšku hladiny jen na 2,5 metru pod přepady hráze.
Výjímečně bude nyní hladina až 5 metrů pod přepadem.
V létě bude opět výška hladiny prověřena. Nižší hladina by pak měla vliv i na rekreaci.

Členové jachtařského oddílu RODOP vyrazili na mistrovstí světa týmů na Nový Zéland.
Mezi nimi jsou i sourozenci Markéta a Jakub Kozelští z Brna.
Komunikaci s médii zajišťuje, znojmákům velmi známý, David Křížek, který říká:
"Auckland nas přivítal fotkami nablýskaných lodí hned na letišti. Celá země žije jachtingem. Lidé zaplnili přístav a závody sledují i v barech na obřích obrazovkách jako u nás třeba hokej."
Team RODOP skončil minule devátý.
Češi jsou na místě s předstihem, chtějí se aklimatizovat. Moc se nám to nedaří, okolo páté odpolední usínáme ve stoje, ale lepší se to."